Cebu - ostrov mnoha tváří

     Asi pro většinu potápěčů bude mírným zklamáním nižší viditelnost, než na jakou jsou zvyklí třeba v Rudém moři. Shodně jsem konstatoval i nižší výskyt rejnoků a murény jsme potkávali ve velikosti tak do jednoho metru. Naproti tomu třeba mořské želvy byly součástí každého ponoru, někdy i třeba ve 3 exemplářích. Pro zkušené potápěče je u pobřeží Moalboal jistě nejhezčím místem ostrůvek Pescador a jeho stěny, padající do hloubky 40-45 metrů. Zde jsme pravidelně u dna potkávali odpočívající žraloky bělocípé. V určité, návětrné části bylo v malé hloubce na korálech patrné poničení tajfunem, který se zde před několika lety přehnal. Naštěstí o pár metrů níže již vlny ztratili svoji účinnost a tak jsou korálové zahrady neporušené a svoji druhovou rozmanitostí se rudomořským minimálně vyrovnají. Naopak, v některých místech, dosahují vějíře gorgonií značných, v Egyptě nevídaných rozměrů. Taktéž zde potkáte veliké exempláře různých sudovitých mořských hub. Jak ale asi zasvěcení vědí, specialitou zdejších vod je „makrosvět“ a veliké množství druhů různých nahožábrých, malinkatých krabů, krevetek a bizardně vyhlížejících rybek. Alespoň ze začátku je tak dobré využít přítomnosti místního průvodce, který Vás upozorní na to, co by jste jinak sami přehlédli. Je zde možné potkat i žraloky velrybí či manty, ale to je opravdu již o štěstí a být v pravý okamžik na pravém místě. Na ponory se vyjíždí 2x denně, v 9 a ve 14 hod., na člunu místního vahadlového typu, který svým úzkým trupem dovoluje značnou rychlost i při obsazení třeba 15 potápěči s výstrojí. Lahve jsou hliníkové, 80cuf, tedy necelých 12 litrů. Pozor, ventily INT, tak třmen s sebou. Káva, čaj a vynikající koláč byly samozřejmostí po každém ponoru. Personál báze pak vždy k večeru poklidil i naše schnoucí obleky a žakety, zatím co my jsme již koštovali manilské pivo… Žádný stres, hromady potápěčů či přemrštěná kontrola pod vodou, jak známe z rudomoří….

     Měli jsme možnost poznat i potápění na ostrůvku Pangalao, v sousedství ostrova Bohol. Musím konstatovat zde lepší viditelnost pod vodou a dobré proudové potápění. Na druhé straně to přirovnávám k určité „filipínské Hurghadě“ co se týče počtem turistů-potápěčů namačkaných na malém kousku země, okraje pláže Alona Beach. ….a nebyli tu žádní žraloci.